Strávit dva měsíce v Paříži nebylo v plánu, ale když jsme v září zjistili, že odjezdu nic nebrání, tu myšlenku jsme zrealizovali. Ráda bych napsala, že šlo při plánování všechno jako po másle – bohužel to tak úplně nebylo a bez kamaráda bychom určitě bydlení v centru Paříže za únosný peníze nenašli. Pak ale stačilo jen zapsat si rychle téma bakalářky a předměty nechat až na letní semestr. A mít v práci super tým, který mě podpoří při dvouměsíčním home officu.
I když to byla moje čtvrtá návštěva Paříže, až tentokrát jsem ji poznala doopravdy a naladila se na její (zrychlený) rytmus. A chaos. Pozorovat třeba to, jak se město při stávce obrátilo vzhůru nohama, bylo neskutečný. Každý den jsem Paříž zažila jinak – jednou jako studentka, co tráví večery v knihovnách (jejichž kapacitu musí ověřovat appkou, jelikož najít i 1 místo může být boj) – jindy jako turista, který prochází Louvre křížem krážem a na kafe jde do Café Kitsuné – nebo dokonce jako osoba s pozvánkou na ventes privées (neskutečný vhled do světa bohatých pařížských dam) – a nakonec i trochu jako místňák, co nakoupí jídlo levně a uvaří dobře nebo si vyzvedne balíky v nejpodivnějších výdejnách.
Nejlepší průvodkyní francouzským životním stylem (včetně konzumace raclette, tour po výběrových second handech a výprav za architekturou) byla tak inspirativní žena, jakou jen Adéla může být. Děkuju! <3
PS Nějaký moje z Paříže z roku 2018 jsou tu.
Pigalle Basketball Court / Playground Duperré je hodně cool, určitě zajímavější než Moulin Rouge opodál. (tahle fotka i banán jsou moje) |